Díky svému příjmení jsem od základní školy postižen dědičnou touhou fotografovat. Dříve jsem se dokonce, s menším či větším úspěchem, účastnil různých fotosoutěží. Ale fotografie pro mě byla vždy více dokumentačním nástrojem než uměleckým dílem. Na přednějším místě pro mě byl sport. Vyzkoušel jsem jich vícero - lezení na umělé stěně, skalách a horách. Poté následovalo horské kolo, běh, divoká voda,… až jsem se dostal k létání, které bylo mým snem odmalička. Začal jsem nejprve s létáním na větroni. Postupně, s přibývajícím nedostatkem času, jsem objevil paragliding a ten mi naprosto učaroval. Už žádné sezení v kokpitu za sklem, žádné dlouhé cesty na letiště… Bágl na záda, hurá na kopec, a pokud bylo příznivé počasí, mohl jsem vzlétnout kdykoliv a bez asistence pozemního personálu. Volného času jsem měl stále méně, proto mi přibyl na zádech motor a najednou jsem už nemusel ani na kopec - s ventilátorem na zádech lze startovat z roviny. Absolutní svoboda létání! Když už jsem zvládl většinu záludností tohoto sportu, začal jsem brát do vzduchu fotoaparát. Několikero jsem jich při nepodařeném přistání rozbil, ale ty snímky za to vždy stály – ostatně, to můžete posoudit sami, právě v této galerii. Přeji příjemný zážitek!

Libor Jenka
*8.6.1981